Breza
Breza (v srbské cyrilici Бреза) je město v Bosně a Hercegovině, v Zenicko-dobojském kantonu Federace Bosny a Hercegoviny. Rozkládá se ve střední Bosně, v údolí řeky Stavnja, nedaleko jejího ústí do řeky Bosny. Obyvatelstvo Brezy je převážně bosňácké národnosti; v roce 2013 bylo ve sčítání lidu napočítáno v městě Breza 3 125 obyvatel.
Městem prochází železniční trať Podlugovi–Droškovac, rovněž i silniční tah ve směru z města Vareš do metropole Bosny Sarajeva.
V blízkosti Brezy se nachází archeologická lokalita Kamenjača s pozůstatky římských objektů. Mezi některé z nich patří např. pozdně antická bazilika.
Jižně od města se nachází důl na černé uhlí, který provozuje dvě podzemní šachty. Je napojen na nedalekou železniční trať, v provozu je již od roku 1907.
Městem prochází železniční trať Podlugovi–Droškovac, rovněž i silniční tah ve směru z města Vareš do metropole Bosny Sarajeva.
V blízkosti Brezy se nachází archeologická lokalita Kamenjača s pozůstatky římských objektů. Mezi některé z nich patří např. pozdně antická bazilika.
Jižně od města se nachází důl na černé uhlí, který provozuje dvě podzemní šachty. Je napojen na nedalekou železniční trať, v provozu je již od roku 1907.
Mapa - Breza
Mapa
Státní území - Bosna a Hercegovina
Vlajka Bosny a Hercegoviny |
Bosna a Hercegovina je oblast, kde lze vysledovat lidské osídlení až do neolitu, v průběhu staletí byla obývána Illyry, Kelty, Góty a nakonec od 6. století n. l. Slovany. Místní Slované byli součástí Východořímské (Byzantské) říše, chorvatského či rašského království nebo Uher. Od konce 12. století se zde ale začala projevovat tendence k samostatnému vývoji, která z Bosenské bánoviny pod vedením rodu Kotromanićů roku 1377 učinila království. Odstředivé tendence šlechty a nepříznivé zahraničně politické okolností nakonec způsobily, že se země roku 1463 dostala pod nadvládu Osmanské říše, která Bosnu držela až do roku 1878, formálně až do roku 1908. Během panování osmanských sultánů došlo k významným etnickým přesunům původního obyvatelstva a země se výrazně islamizovala. Území bylo roku 1878 zabráno Rakousko-Uherskem, které tu vládlo až do konce první světové války. V meziválečném období byla Bosna součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (od roku 1929 Jugoslávie) a po druhé světové válce byl zemi udělen status suverénní republiky v nově vytvořené jugoslávské federaci. Po rozpuštění Socialistické federativní republiky Jugoslávie země v roce 1992 vyhlásila nezávislost, která byla následována bosenskou válkou, trvající až do roku 1995.
Měna / Jazyk (lingvistika)
ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
---|---|---|---|
BAM | Konvertibilní marka (Bosnia and Herzegovina convertible mark) | KM or КМ | 2 |
ISO | Jazyk (lingvistika) |
---|---|
BS | Bosenština (Bosnian language) |
HR | Chorvatština (Croatian language) |
SR | Srbština (Serbian language) |